TO, JAK SI NASTAVUJETE KLIMATIZACI čI TOPENí, OVLIVňUJE NEJEN DěTSTVí, ALE I POCIT SOUNáLEžITOSTI S KOMUNITOU
Spolu s nastupujícími letními vedry začínají v mnoha domácnostech a kancelářích boje o optimální nastavení klimatizace. Zatímco jedněm vyhovuje teplota...
Spolu s nastupujícími letními vedry začínají v mnoha domácnostech a kancelářích boje o optimální nastavení klimatizace. Zatímco jedněm vyhovuje teplota 20 °C, druzí ji mohou vnímat jako příliš nízkou. Vědci se snažili přijít na kloub tomu, co stojí za těmito rozdíly. Podrobnosti přináší magazín StudyFinds.
Odborníci z Portugalska a Spojených států amerických objevili zajímavou spojitost mezi teplotami, na které jsme byli zvyklí v dětství, a současným nastavením termostatu, které vnímáme jako ideální. Výsledky ukazují, že naše rané zkušenosti vytvářejí „komfortní normu“, kterou si často udržujeme i v dospělosti.
Velkou roli hraje dětství
V praxi to znamená, že pokud jste vyrůstali v domácnosti, kde bylo vždy teplo, pak budete pravděpodobně i v dospělosti preferovat vyšší teploty. Naopak, pokud jste byli zvyklí na chladnější prostředí, budete mít tendenci udržovat svou domácnost na nižších teplotách. Tento fenomén má vliv nejen na pocit pohodlí, ale i na spotřebu energie, kterou používáme k vytápění nebo chlazení domovů.
Nicméně je tu jeden háček: otázku, zda si udržíme návyky z dětství, nebo se přizpůsobíme místním normám, může významně ovlivnit to, jak moc se cítíme propojeni s naší současnou komunitou. Tento jev, který vědci označují jako „community fit“ (přizpůsobení se komunitě), může mít zásadní dopady na úsilí o úsporu energie.
Studie analyzovala údaje od více než 2218 lidí z USA a porovnávala teploty v jejich domovech v dětství s aktuálním nastavením termostatů. Vědci oslovili účastníky z celých Spojených států a ptali se na to, jak mají nastavené termostaty v domácnostech, teploty v domovech během jejich dětství a na pocit sounáležitosti s komunitou.
„Komunita“ je v tomto případě definována jako místo, kde jednotlivci žijí, a je spojena s pocitem příslušnosti a emocionální vazbou k tomuto místu. Komunita je důležitá pro chování jednotlivců, protože lidé, kteří se cítí být silně spojeni se svou komunitou, mají tendenci přizpůsobovat své chování místním normám a hodnotám.
Vliv má také komunita
Vědci shromáždili údaje o průměrných zimních teplotách pro každý stát. Pomocí statistických technik analyzovali, jak tyto faktory ovlivňují aktuální teploty v domácnostech. Využili model, který zohlednil individuální rozdíly a zároveň bral v úvahu klimatické rozdíly na úrovni jednotlivých států. Zjistili silnou korelaci – lidé, kteří vyrůstali v teplejších domovech, měli tendenci udržovat teplejší i své současné domovy, a naopak.
Zjištění ukazují, že dětství má dlouhodobý vliv na naše zvyky a chování, což se projevuje i v takových věcech, jako je nastavení komfortní teploty. Pokud se ale cítíme silně propojeni s komunitou, ve které žijeme, je pravděpodobnější, že přizpůsobíme své chování místním standardům a zvyklostem.
Míra „přizpůsobení se komunitě“ – tedy to, jak moc se jednotlivci cítí být součástí svého okolí – hrála klíčovou roli v tom, jak tento efekt fungoval. Lidé se silným komunitním pocitem byli ochotnější upravit teplotu v domácnosti podle místních norem, i když to znamenalo odklon od jejich návyků z dětství.
Tento efekt byl obzvláště výrazný v oblastech s extrémnějším klimatem. Ve studenějších státech lidé s vysokou mírou „přizpůsobení se komunitě“ častěji udržovali své domovy chladnější, což mohlo přispět k úsporám energie. Naopak v teplejších státech lidé méně používali klimatizaci a udržovali své domovy o něco teplejší. Studie tedy ukazuje, že na naše každodenní chování může mít velký vliv pocit sounáležitosti s komunitou.
A komu tím prospějete?!
Dopady těchto zjištění jsou poměrně významné. Spotřeba energie v domácnostech představuje přibližně 21 % celkové spotřeby energie v USA, a pochopení toho, co ovlivňuje rozhodování obyvatel týkající se míry vytápění a chlazení, by mohlo být klíčem ke snížení uhlíkové stopy.
Závěry studie zpochybňují přesvědčení, že lidé vždy jednají ve svém zájmu, pokud jde o spotřebu energie. I když si uvědomují potenciální úspory nákladů, mnozí se drží teplot, které považují za komfortní na základě zkušeností z dětství – pokud necítí silné spojení se svou současnou komunitou.
Zjednodušeně řečeno to znamená, že i když víme, že bychom mohli ušetřit peníze tím, že stáhneme topení nebo budeme méně používat klimatizaci, mnozí se drží teplot, na které jsou zvyklí. Ale pokud máme silný pocit sounáležitosti s komunitou, jsme ochotnější přizpůsobit se místním zvyklostem a tím i šetřit energii.
Výsledky výzkumu otevírají nové možnosti ve snahách o úsporu elektrické energie. Místo toho, aby se zaměřovaly pouze na změny chování jednotlivců nebo finanční pobídky, mohou politici zvažovat strategie na posílení soudržnosti komunity.
Jsou zde určitá „ale“
Potenciální dopad je značný. Vědci odhadují, že pokud by Američané snížili teplotu v zimě o několik stupňů (nebo v létě udržovali o něco vyšší teplotu), mohlo by to vést k ročním úsporám téměř 20 miliard dolarů a snížení emisí CO2 o přibližně 56,5 milionů tun.
V závěru je pochopitelně nutné v rámci objektivity uvést určité nedostatky, které takto provedená studie má. Patrně nejzásadnější je skutečnost, že údaje byly získávány od účastníků, jejichž vzpomínky (zejména na teploty v dětství) mohou být do jisté míry zkreslené.
Studie rovněž předpokládala, že nastavení termostatů odpovídá skutečným teplotám v domácnosti, což nemusí být vždy pravda kvůli nejrůznějším faktorům jako je kvalita izolace. Coby průřezová studie sice může ukázat korelaci, ale neprokazuje příčinnou souvislost.
Výsledky vědeckého bádání byly publikovány 3. července v odborném časopise PLOS CLIMATE. Toto periodikum se zaměřuje na publikování výzkumů souvisejících s klimatickými změnami a jejich dopady. Jeho přísné recenzní řízení podporuje vysokou kvalitu vědeckých publikací, transparentnost, otevřený přístup k informacím a reprodukovatelnost.
Přečtěte si také:
2024-07-11T05:52:09Z